Mezi křišťálem a sklem existuje takový rozdíl, který se mění podle přijatých právních předpisů (vztahujících se k členění skla a křišťálu do jednotlivých kategorií) jednotlivých zemí. Pro většinu světa znamená slovo křišťál přítomnost olova.

Podle pravidel Evropského společenství je skleněné zboží, obsahující méně než 4 % oxidu olovnatého, definováno jako „sklo“, skleněné zboží s obsahem olova větším než 10 % je „křišťál“ a sklo s obsahem olova větším než 30% je označeno jako „vysoce olovnatý křišťál“.

Naopak v USA stačí 1% olova a sklo je kvalifikováno jako křišťál. V jiných zemích je to otázka významu slov a termín křišťál lze použít pro jakékoliv vytříbené, vysoce kvalitní čiré sklo.

Olovnatým křišťálem se potom rozumí křišťál mající více než 24 % oxidu olova. Přítomnost olova změkčuje sklo a tím ho činí přístupnějším pro broušení a rytí.

Olovo přidává sklu na hmotnosti a způsobuje, že sklo láme světlo, takže tříští paprsky procházející sklem do duhových barev.

Další variantou je křišťál obsahující méně než standardních 24 % olova, má však větší procento oxidu barnatého, který zajišťuje požadovanou kvalitu lomu světla.

Do práce či domova to jsou lustry z Bydžova!